Běhám s nevidomými od jara 2014. Hned o rok později mě napadlo, že bychom si mohli vyzkoušet pětikilometrovou trať Běžíme na hrad a vyběhnout na Veveří. Je to v lese, v terénu, ale kromě krátkého seběhu jsme trať krásně zvládli. Následující rok jsme vyrazili na Bouzov a vzali s sebou jako fanynku nevidomou Hanku. Tady už jsem vyzkoušela obě trasy, nejprve s Honzou pětku a potom sama delší trať. Obě trasy jsou opravdu krásné a měla jsem z toho vlastně půlmaraton kolem Bouzova.

Loni byl na Veveří Tibor. Užili jsme si atmosféru i běh.

Nevidím a běhám je parta dobrovolníků trasérů a nevidomých a slabozrakých, kteří společně běhají. V týdnu trénují a občas vyrážíme na závody. Děkuji Martinovi Plecitému za startovné a za to, že můžeme běhat s vámi. Bez jakékoliv publicity nás z Nevidím a běhám vždy podpoří. Přestože nejsme žádná slavná nadace, prostě jen tak běháme. Vám všem děkuji za vzájemnou vstřícnost. Někdy zabíráme více místa, jindy ale ustoupíme bokem a zastavíme, abyste nás mohli předběhnout.

Bouzov byl letos opět krásný, ale pro mě i trochu divný. Počtvrté a poprvé. Byl to můj čtvrtý závod Běžíme na hrad, ale poprvé jsem běžela sama. Aspoň jsem si trasu lépe prohlédla. Tím, že jsem stihla v klidu zestárnout, vyhrála jsem kategorii, protože v kopcích a horku jsem tam byla jediná. Stejně se ale těším se na Veveří, kde sama určitě nebudu a poběžím jako trasérka. Snad to vyjde i na Kunětickou horu.