30704158_10216403355456806_7076519093372214198_nTento citát měl Honza Hegr na svém startovním čísle na 7 Kuřimských kopečků.
Bylo to trefné. Šli jsme do tohoto závodu  s velkým respektem. Věděli jsme, že jsou tam nejen kopce, ale i těžké seběhy a terén. To není úplně jednoduché pro nevidomého ani trasérku. Byl to ale úžasný závod i zážitek.

I přes perfektní značení jsme místo 25 kilometrů měli 27,34 km. Nastoupali jsme o dost víc než 900 metrů neb bloudění přišlo samozřejmě v kopcích. Měli jsme čas a prostor, aby se z nás stala opravdu sehraná dvojice a skalky na Babím lomu jsme zvládli bez zaváhání.
Byl to běžecký zážitek, který Honza popsal naprosto přesně v několika bodech aneb co jsem mu třeba cestou řekla.
– „To není kopeček, to se jen tak zvedá.“
– „Obávám se, že je před náma zase kopec jako prase.“
– „Stále platí: Jsme v lese – kořeny, šutry…“
– „Krátkej neběhatelnej kopeček vlevo. Teda, já vlastně nevim, jak je to dlouhý. … Ježišmaria…“
– „Teda, ty vypadáš vážně vyřízeně. Ty mladý kluci dneska nic nevydržej…“
A v cíli dostal Honza a já tak trochu s ním nádherný pohár. Děkuji Aleši Sikorovi a celému pořadatelskému týmu za krásný den.

30707209_10216403356056821_6395884999216762211_n